narics

8. února 2015 v 23:46
Udělala jsi něco,co bych snad nečekala.
A já si myslela,že nejsme jak oni .
Rozhořčene jsi praštil dlani do stolu a já ten zvuk slyšela odeznívat dlouho .
Odešel jsi , zatímco já jsem padala hloub .
Vrátil ses ,klekl sis a opakoval jsi moje jméno .
Prosil jsi mě ,at se na tebe pohlédnu .
Cítila jsem ,jak ti stékají slzy po tváři.
V tu chvíli jsem si vzpomněla na tvou větu ' už nikdy mě neuvidíš brečet' .
Nedokázala jsem se na tebe podívat,mysl mě zabíjí.
'Miluju tě a nechci tě nikdy ztratit'
Opakoval jsi a já tě v duchu proklínala .
Zažil jsem to,za co ted musím platit.
ŽIJEŠ MINULOSTÍ .. JSI POSEDLÝ ..CHÁPEŠ TO?
Nenávídím to,kdykoliv na to pomyslím ..
Dohání mě to k šílenství .
A kolik jich bylo? Nechci to vědět
stop..točí se svět a s ním i já .
Jsem bezbraná.
Začal jsi s tím,jestli chci vše zahodit,co jsme zažili.
Za tu chvíli..nebylo toho málo, vždy pocituju husinu na kůži.
Slíbil jsi,že nebudeš pochybovat,že nebudeš postihnutý minulostí.
Nevěřím ti ..Podlehla jsem ti

A těch opilých večerů , kdy usnuli jsme v záplavu vášně
Říkali si,že nikdy neumřem .
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama